Krmítka a krmení včelstev

Nejprve si rozdělme druhy krmení. V prvním případě včely krmíme na podporu v určitých situacích, přičemž mluvíme od přikrmování nebo podněcování. V druhém případě včely krmíme na zimu jako náhradu za odebraný med.

Přikrmování

Nejčastěji se s přikrmováním setkáme během tvorby oddělků, kde je téměř nezbytnou součástí. Umělý přísun potravy a živin usnadní dělnicím rozvoj včelstva a stavbu díla.

Pro přikrmování se nejčastěji používá cukerný roztok podávaný z krmítka. Je velmi snadné takové krmení připravit – stačí smíchat litr vody s kilogramem cukru. Při potřebě většího či menšího množství zachovávejte váhový poměr surovin.

K podněcování se dá použít i takzvané medocukrové těsto.

Medocukrové těsto

Medocukrové těsto je hmota pastózní konzistence a slouží na přikrmování včelstva. Výhoda medocukrového těsta spočívá ve dvou možnostech aplikace určených k okamžité či pozvolné konzumaci.

Pro dlouho trvanlivé těsto použijte práškový cukr a med. Smíchejte je v hmotnostním poměru 3:1. Pro pohodlnou manipulaci je dobré med zahřát na teplotu přibližně 45 °C.

Pro okamžitou spotřebu těsta postupujte stejně jako výše. Jen přidejte navíc přibližně 0,2 dílu vody dle hmotnostního poměru (tedy na litr medu dvě deci vody). Pro lepší manipulaci také nejdříve prohřejte. Přidaná voda zlepší manipulaci, ale skrze ni těsto dlouho nevydrží.

Zakrmení

Aby včelstvo v pořádku přečkalo zimu, musíme jej zadotovat dostatkem zásob potravy, kteoru mohou mít plně k dispozici.

Pokud včelař ví, že se o včely během zimy nebude moci starat, může včely zakrmit přirozenou cestou. To znamená ponechat některé části medných zásob v úlu, a nevytočení určitých plástů. Nevýhodou metody je nižší (v extrémních případech nulový) zisk medu.

Druhý způsob, který včelař aplikuje, pokud včelám odebere všechen med, znamená pravidelné krmení včel. Většina včelařů na to používá cukerný roztok z cukru a vody v hmotnostním poměru 3:2. Příprava je jednoduchá. Cukr se vsype do vody o teplotě přibližně 90 °C. Při menším objemu je možné roztok připravit ve větším hrnci a míchat jej vařečkou. Pokud potřebujete enormnější množství, použijte velký hrnec či káď a k míchání vrtačku s míchací vrtulí. Pomatujte však na čistotu nástrojů.

Krmítka

Během podněcování i zakrmování budete vždy potřebovat krmítko, bez ohledu na použitou metodu přísunu potravy.

Velkokapacitní krmítko

Existuje několik způsobů zajištění dostatečného přísunu potravy v podobě krmítek.  Jedním z nich je velkoobjemové krmítko. Jedná se o nádobu o objemu v několik litrů. Je nejlepší ji umístit do podmetu nebo do prázdného nástavku svrchní části úlu. Jen nutné do krmítka hned po naplnění cukerným roztokem umístit na hladinu plovák aby se včely neutopily. Může to být sláma, dřívka, bublinková folie, šišky nebo korkové špunty. Výhodou je menší náročnost doplňování, nevýhodou ztráta zájmu včel při chladném počasí.

Prosakovací lahev

Krmítko v podobě zavařovací sklenice o objemu asi tří a půl litru. Na sklenici se připevní speciální krmící víčko s otvory. Po naplnění cukerným roztokem stačí sklenici položit dnem vzhůru na loučky horního nástavku. Jestliže včelař nebude moc vykonat během zimy víc návštěv, zásobte úl větším počtem krmítek.

Kapsová či rámková krmítka

Poslední krmítko, se kterým se zde můžete seznámit, se umisťují do úlu jako rámky. Taková krmítka se umístí v úlu místo dvou rámků na kraji úlu. Jejich objemy se liší podle druhu i potřeby včelaře. Manipulace s nimi je sice vcelku jednoduchá, ale jejich vleká nevýhoda spočívá ve složitosti konstrukce. Včely jej mohou zastavět, nebo se v něm i utopit.