Typy rámků
Tradiční rámky se vyznačují výškou, která je, navzdory tomu, že využívají oddělitelná dna, velmi nevýhodná vzhledem k příliš velké hmotnosti úlů. Žádoucí je proto tedy snížit hmotnost úlu, čehož, pokud chceme zachovat větší počet plástů v nástavku, dosáhneme pouze tak, že snížíme výšku rámku. Jestliže budeme brát v úvahu čtvercový nástavek, nebudeme muset řešit, kolik rámků o jaké délce můžeme do nástavku umístit.
Měli bychom dát pozor, aby tyto úly měly dobře zateplené stěny, což je potřebné například z hlediska stability úlu, ale také vzhledem k tomu, že včelstvo v příliš úzkém a vysokém prostoru s menším počtem plástů ploduje téměř od stěny ke stěně. Takový typ úlu je vhodný zejména pro slabší včelstva, která nejsou v dobrém stavu a nemají dobrá snůšková období.
Rozměry
V dnešní době se v nástavkových úlech používají převážně pravoúhlé rámky větších rozměrů, jejichž výhodou je, že se při umisťování shora jednodušeji a lépe usazují na místo. Pro včelstvo samotné však má význam pouze celková plocha plástů a jejich uspořádání, což znamená, že na vlastním rozměru rámku nezáleží. Mělo by se však také hledět na některé konstrukční prvky rámku, které jsou důležité a neměly by se zanedbat. Aby byl umožněn přirozený pohyb včelstva na složené plástové ploše, měly by mít spodní loučky maximálně 14 mm, což včelám umožní lépe dokončovat plásty, nebo případně vytvořit můstky ke spodnímu patru. Mezerníky mezi rámky sousedních pater, které určují jejich vzdálenost a které jsou v dnešní době již nepostradatelné, by také neměly být větší než 10 mm. Mezistěny, které byly vynalezeny u rámků, jak je známe dnes, jsou v rámcích upevňovány pomocí drátkování rámků. V tomto případě rozlišujeme drátkování svislé a vodorovné.
Upevnění mezistěn
Při svislém drátkování je nutné nejprve vyvrtat otvory ve středu horní a dolní lišty a posléze jimi protáhnout drát z nerezavějícího materiálu ve vzdálenosti přibližně 6 až 7 cm. Abychom zabránili vychylování okrajů mezistěny na koncích, drát by neměl být od bočních lišt vzdálen více než 2 až 3 cm. Následně drát napneme, opatrně, aby nedošlo k prohnutí lišt, a připevníme oba konce.
Další možností upevňování mezistěn v rámcích, je vodorovné drátkování. Tento způsob nevyžaduje takovou opatrnost, protože drát můžeme napnout větší silou než u drátkování svislého. Na rozdíl od něho však při vodorovném drátkování může dojít k rozlomení zavíčkovaných plástů s plodem a medem. Následně je potřeba vtavit drát do mezistěny, čehož nejlépe dosáhneme působením elektrického proudu. Musíme však dávat pozor, aby drát mezistěnu neprotavil a neprošel na druhou stranu. Protože mezeru mezi horní lištou a mezistěnou zastaví včely dříve, spodní okraj mezistěny bychom měli umístit až na dolní lištu. Tímto způsobem dosáhneme toho, že včely vyplní rámek po celé ploše.
Tloušťka plástu
Dalším diskutovaným problémem je také vlastní tloušťka plástu. Objevují se rámky silné až 30 mm, což vzhledem k mezeře, která má délku 10 mm mezi rámky znamená, že rozteč mezi středy sousedních rámků činí 40 mm. Horní hranicí rozteče by mělo být 38 mm.
Z mnoha rámků, které vznikly postupem času a které byly různých druhů a velikostí, se některé neosvědčily, jiné však jsou naproti tomu nadále používány. Můžeme jmenovat například zahraniční rámky Dadant, které mají rozměry 43,5 x 30 cm nebo Langstroth o rozměrech 44,8 x 32,2 cm. Právě rozteč 38 mm nacházíme v úlech Dadantových, u Langstrothových je to 37 mm. Vědci Taher a Owens v roce 1970 při experimentálních výzkumech přišli na to, že roje, které měly více než 20 tisíc včel, stavěly plásty silné 27-28 mm, roje slabší naproti tomu pouze plásty silné asi 22 mm. Z uvedených informací proto vyplývá, že pro chov silných včelstev v nástavkových úlech jsou mnohem vhodnější plásty, které jsou silné 28 mm. To znamená, že spolu s mezerníkem o velikosti 10 mm tvoří rozteč 38 mm mezi sousedními rámky, která je nejvýhodnější.
Lišty
U lišt, které by se měly na výrobu rámků používat, rozlišujeme rozměry, a rozlišujeme také materiál, ze kterého lišty vznikají. Na výrobu rámků se nejčastěji používají lišty o tloušťce 8 až 10 mm, přičemž šířka by měla být podle provedení 20 až 20 mm. Nejvhodnějším materiálem k výrobě těchto lišt je například dřevo lipové, olšové, topolové nebo smrkové, které by mělo být vždy bez suků. V případě, kdy potřebujeme rámek s většími rozměry, je vhodné na výrobu použít tvrdší dřevo, například bukové. Rámek z bukového dřeva je odolnější, pevnější a není tak náchylný k poškození jako některé měkčí druhy dřeva, takže nám vydrží určitě delší dobu. Takový rámek nám také může sloužit opakovaně, nehrozí, že by se nám po prvním použití zdeformoval nebo zničil jiným způsobem, a pokud jej důkladně vyčistíme, můžeme jej znovu zadrátovat a s opětovným použitím by neměl být problém. Snadné je také zachovat vzdálenosti plástů, přičemž nemusíme ani používat mezerníky, pokud nezanedbáme tvarování bočních lišt.
V případě velmi vysokých rozměrů úlu není vždycky potřeba používat stejně velký rámek, ale také rámek, který má poloviční výšku. Jestliže takové rámky umístíme do rozteče, která bude mít přibližně šířku dvakrát tak velkou, dokážou včely vytvořit mnohem tlustší plást než obvykle. Pokud mají buňky dvojnásobnou hloubku, matka nemůže klást vajíčka. Z toho důvodu potom není nutné používat mateří mřížku. Jestliže je tedy později dobré snůškové období, jsou tyto buňky s dvojnásobnými rozměry naplněny pouze medem. Tyto typy rámků se však hlavně u větších provozů již nepoužívají.